Výzkum eMarketeru se zabýval velmi zajímavým pohledem na efektivitu využití různých inzertních kanálů, když se snažil zodpovědět otázku: „Kolik platíte za minutu či hodinu zhlížení toho či onoho média?“. Samozřejmě toto kritérium není ani jediné, ani všemocné a samo k posouzení efektivity inzerce naprosto nestačí; je však důležité a přitom zřídkadky používané.

eMarketer zjistil, že Američané tráví u televize cca 43% času věnovaného médiím, a televize současně konzumuje okolo 43% veškerých inzertních peněz. Zde je tedy korelace téměř dokonalá a přesná; platí to ale pouze pro televizi.

Druhým médiem v pořadí intenzity využívání je právě Internet; ten spolyká 25% mediálního času, nicméně jeho podíl na inzertních rozpočtech je menší – 19%. Rozdíl ale není tak velký a Internet navíc stále pomalu dotahuje.

Podobně je na tom rádio, i když to je, co se týká rozpočtů, už spíše na sestupné křivce. Lidé u něj tráví stále 15% mediálního času, z rozpočtů si ale ukusuje 11%. Zde zřejmě platí, že inzerenti se nespokojí jen s mluveným slovem, ale vyžadují informace podané vizuální formou.

A máme zde třetí médium, které může klidně křičet „to je nespravedlnost!“: mobilní telefony. Pokud je bereme jako médium (jistě, o tom může být mnoho sporů), pak u nich lidé tráví 8% času, na reklamních rozpočtech se ale podílejí téměř čistou nulou. Zaplaťpánbu, můžete si říci.

Řebříček uzavírají dvě média „doby minulé“ – noviny a časopisy. Ty se na trávení mediálního času podílejí pěti, respektive třemi procenty (!), přitom z reklamního koláče polykají 16, resp. 10%. eMarketer tak počítá, že za hodinu pozornosti u daného média zaplatí inzerent novin padesát centů, zatímco u Internetu je to čtvrtina (12 centů).

Je to jistě konstrukce poměrně umělá – nejedná se o čas strávený „nad vašim inzerátem“, ale při sledování daného média – ale jako pomůcka poslouží. A určitě také pomůže dát odpověď na otázku, proč permanentně klesá inzerce do tištěných médií, proč setrvale stoupá inzerce na Internetu – a proč se stále slušně drží televize.