Zákaznická registrace je jedna z nejproblematičtějších věcí v internetovém nakupování. Nic nedokáže zákazníka spolehlivěji odradit od nákupu – i před dokončením již téměř uzavřené objednávky – jako když na něj systém e-shopu začne v jakémsi okamžiku požadovat „login“ a heslo, případně jej nutí k provedení registrace. Přesto ji většina e-shopů vyžaduje z důvodu, který je vlastně dosti bizarní: takto jim tento e-shop postavila softwarová firma a tvrdí, že všechno musí být „v databázi“ a provázané v účetnictví, a tudíž musí být zákazník zaregistrován.

Ještě se chvíli zastavíme u toho, jak velká nepříjemnost registrace pro zákazníka – a dokonce i pro toho, který v daném eshopu nenakupuje poprvé – je. O nákupu na Internetu se tvrdí, že je pohodlný, že je to nákup „v papučích“ či „na jedno kliknutí“: a znáte snad z kamenného světa nějakou registraci? Je člověk, který před sebou tlačí košík v supermarketu, náhle před pokladnou zastaven nemilosrdným zřízencem, který po něm vyžaduje vyplnění nějakých papírů, vymyšlení přihlašovacího jména a zapamatování kryptického hesla (!), aby mohl pokračovat? Samozřejmě že ne: neboť v supermarketech jsou lidé znalí řemesla a vědí, že zákazníkovi mají nákup usnadnit a ne mu jej komplikovat.

Provozovatelé e-shopů si také často neuvědomují, že nejsou sami ve vesmíru; že zákazník sem tam nakoupí na dalších 20 e-shopech. Co to znamená při povinné registraci: dvacet loginů (ne vždy stejných, protože na různých e-shopech může být a také často je váš login již obsazen), dvacet různých hesel! Tato situace je neřešitelně špatná, neboť:
- takový počet loginů a hesel si nikdo samozřejmě nezapamatuje
- volit vždy stejný login i heslo (pokud je to vůbec možné) je z bezpečnostního hlediska zásadní prohřešek
- psát si loginy a hesla do nějakého souboru či si je lepit v žlutých lístečcích na počítač je z bezpečnostního hlediska druhý zásadní prohřešek.
Paradoxní situace: opatření, které má sloužit k bezpečnosti (ochrana heslem) vlastně vede naprosto nezbytně k porušování základních bezpečnostních zásad.

Všechno špatně; jak z toho ven? Překvapivě lze registraci  mít a zároveň ji nemít; některé internetové obchody u nás již na to přišly, ale je jich velmi málo.

Trik spočívá v tom, že zákazník v podstatě vyplňuje všechny potřebné údaje již tím, když e-shopu sděluje svou korespondenční adresu pro zaslání zboží (či v případě osobního odběru e-mail a mobil; víc stejně není potřeba). V okamžiku, kdy zákazník toto vyplní, je mu registrace vytvořena a registrační údaje odeslány na jeho e-mail; zákazník tak vlastně žádnou vědomě nevytváří, a přesto je uložen do databáze e-shopu a má možnost na tuto registraci nakupovat i příště.

Tento postup má několik výhod. Zákazník, pokud nechce, se nemusí trápit s žádným přihlašovacím jménem a heslem; jednoduše naplní košík a řekne, kam a jakým způsobem chce doručit, zaplatit atd. Nicméně, pokud například chce v dalších dnech sledovat způsob vyřizování své objednávky, nalezne v e-mailu přihlašovací údaje, které jednoduše při přihlášení do obchodu zkopíruje.

Další výhoda nastává při dalším nákupu. Pokud chce, může se přihlásit (údaje si archivuje v e-mailu), pokud nechce, opět vyplní jednoduché korespondenční údaje a obchod jej rozezná podle e-mailové adresy, která je samozřejmě pro každého zákazníka jedinečná.  V tomto případě zákazníka upozorní, že je již z minula „registrován“ a nabídne mu na tuto registraci pokračovat – opět bez nutnosti zadávání jména a hesla (to je zasláno opět e-mailem na uvedenou e-mailovou adresu – spolehlivý postup proti pokusům o podvod). A zákazník má opět všechny možnosti, od jednoduchého dokončení nákupu s odesláním zboží až po opravdové přihlášení se („zalogování“) s využitím dalších možností, jako je sledování historie svých objednávek, případného využití slev registrovaným a přihlášeným zákazníkům a podobně.

Tato cesta vlastně nejvíc napodobuje vyzkoušený postup supermarketů: i zde je vám u pokladny obvykle nabízeno členství v nějakém „Billa klubu“ a podobně. Můžete jej přijmout a můžete jej odmítnout; máte možnost volby.

Internetoví obchodníci by se měli více učit od kamenného světa, který je starší a zkušenější; nepředstírat, že „na Internetu to funguje jinak“. Není to pravda; kdo přijde na to, že obchod je jenom jeden a stále stejný, vyhraje.