Internetová komerce po roce či dvou krizového váhání (přesto ale růstu, oproti kamennému maloobchodu) má začít opět pádit kupředu dvojcifernou rychlostí. Tohoto názoru je americké ministerstvo obchodu (Department of Commerce), který e-businessu předpovídá letos růst okolo 15% a v dalších letech podobný.

Supermarkety, slevové weby a m-komerce

Zajímavější než celkové procento je ale strukturální změna. Na scénu e-komerce totiž mají poprvé razantně vstoupit supermarketové řetězce – a důležité je, že nejen v zahraničí, ale i u nás, kde to oznámily přední řetězce Tesco a Makro.

Další strukturální změnou pak je, že na dvou třetinách růstu se mají podílet dva dříve nevýznamné kanály: jednak weby pro hromadné nakupování, jako je Groupon.com, a mobilní e-komerce, tj. nakupování pomocí mobilních zařízení.

Online prodej potravin

Vstup supermarketů do hry je opravdu zásadní. Prodej běžného zboží denní (krátkodobé) potřeby, což jsou především potraviny, ale i drogerie, kancelářské doplňky a další relativně drobné zboží se zatím Internetu spíš vyhýbal, a výjimky (tam kde byla vysoká marže a snadná doprava – typicky potravinové doplňky maskované jako „léky“ atd.) potvrzovaly pravidlo.

Supermarket ale stojí na potravinách, a s těmi je na Internetu potíž, protože jejich doprava k zákazníkovi takovým způsobem, aby se dostálo zejména všem hygienickým předpisům, je velký oříšek.

Potraviny se jednak rychle kazí, zvláště v teple, což z přepravy naprosto vylučuje běžně vybavené služby jako Českou poštu nebo PPL; naprosto nezbytné je předání zákazníkovi do rukou, potraviny nemohou být někde uloženy k vyzvednutí jako jiné zboží.

Potraviny dále nebývají vždy odolně balené (pečivo, vážené potraviny), některé vyžadují zchlazení a jiné dokonce zmražení. Balení bývá křehké, hrozí rozmačkání nebo alespoň pomačkání. Hygienické předpisy přikazují oddělení různých druhů potravin; nelze do jednoho sáčku sbalit rajče, rohlík a čerstvě zabitou rybu.

Doprava, která je i tak nejnepříjemnější finanční překážkou nákupů na Internetu (zejména u levnějšího zboží), je zde doslova noční můrou. A nesmíme zapomenout ani na vychystání zboží, které je u potravin podstatně dražší – v supermarketu se obsloužíme až k pokladně (a dnes někdy i za ni) sami a zdarma, v případě e-komerce toto musí někdo dělat za plat.

Uspějí supermarkety na Internetu?

Nepochybujeme, že k úspěšnému prodeji a dodávce i potravin přes Internet bude nutné vyvinout a zavést především nové metody vlastní dodávky, a možná bude v tomto směru nutná i určitá změna nebo úprava legislativy, která je nyní příliš přísná – tuto změnu ale mají sílu protlačit právě jen velké subjekty, mezi které řetězce patří.

Předvídat, jestli se tento druh e-komerce chytne, je předčasné – překážek je příliš mnoho a je možné, že k jejich překonání bude potřeba příliš mnoho peněz, které budou v důsledku přeneseny na klienta. To může znamenat, že pokud dnes je běžná cena za dopravné a balné okolo stokoruny, maximálně dvě u většího zboží, může to u normálního potravinářského nákupu vyskákat i na několik set korun a to samozřejmě takový nákup citelně zdraží – na druhé straně ale pro toho zákazníka, který si je vědomý ceny svého času, to bude stále s převahou nejlepší volba.

Shrnuto: vstup supermarketů do e-komerce vítáme s napjatým očekáváním, jak se jim to podaří a budeme referovat. Jejich případný úspěch – ale i neúspěch! – bude zásadním signálem pro stovky dalších e-prodejců.